Pouť v Heřmanově Městci
Na pout´ v Heřmanově Městci se snad každé dítě těší
celé prázdniny. Na dobu, kdy si užívá spoustu atrakcí a cpe se
hromadou cukrů. Cukrová vata, arašídy v karamelu, ledová
tříšť, turecký med a hlavně točená zmrzlina.
U nás pout´ znamená konec prázdnin, mě osobně to nikdy nevadilo. Ale s příchodem roků slýchám častěji od sestry, jak se na tu pout´ ani netěší. Jí teď čeká nástup do nové školy (začíná dráhu cukrářky), mě čeká to samé (začínám dráhu učitelky).
Najednou je pro nás obě pout´ něco co ukončí pohodu a klid na celý další rok. Člověk nemůže počítat ani tak Vánoce, Velikonoce a další svátky, protože trvají jen chvilku a stejně je člověk polovinu času ponořen do studia, protože ho učitelé nenechají vydechnout. Pokusím se pak taková nebýt.
Pout je ale i přes blížící vidinu dalšího záhulu ta nejradostnější doba léta. Kolotočkáři přijedou už ve středu a točí již ten večer. Osobně chodím na pout´ až v pátek. Projdu s kamarády pout´, tenhle rok již podruhé i s přítelem, riskneme pár atrakcí a zakončíme to koncertem oblíbené kapely. Kapela VB-rock hraje na fotbalovém hřišti již pravidelně každý rok a je to ta nejnavštěvovanější zábava celého roku.
Po takové akci dává člověku pak vážně zabrat zvednout své znavené tělo a jít před obědem v sobotu znovu na pout´. Každým rokem je však vstávání snesitelnější a zábava na pouti větší. Nevím jestli ze mě mluví zamilovanost, nebo jen to, že nepiji už litry vodky jako dříve.
Jsem si jistá, že každý má jinou rutinu, jak si užít pout´. My osobně si jako první projdeme stánky, dáme si něco dobrého k jídlu. Pro tentokrát to byli čínské nudle, s přílišným množstvím omáček, tak snesitelné to bylo jen první polovinu, zbytek musel zmizet v přítelovi, který se nakonec dorazil obrovským langošem s nivovou omáčkou a sýrem. Po projití druhé poloviny stánků se teprve jde na atrakce.
Sestra zbožňuje atrakce, kde je člověk hlavou dolů, bohužel tuhle atrakci máme rádi jen my dvě (přítele nesmím vynechat) a tak jsem jí na celou pout´ musela stačit jen já (přítele brzdí brigády). Takže mě několikrát vytáhla na její oblíbený BOOSTER a já jsem zas zbytek (jen přítele, sestra to nesnáší) tahala na klasické "autíčka".
Nevím co mě na nich tak moc baví. Jestli to, že můžu bourat a neřešit pojistku, či spustit trochu svoji krvelačnou stránku a pořádně vrážet do lidí. Jedno z toho to asi je...nebo pravděpodobně obojí.
Ten den jsem taky ochutnala spoustu ledové tříště. Jedna z nejlepších asi bude borůvková, i když ledová káva s pořádnou porcí šlehačky taky vede. Potřebovala jsem nabrat pořádnou porci cukru, takže jsem u jedné vážně nevydržela. Dala jsem si asi čtyři nové příchutě a to jsem ještě před měsícem nemohla ledovou tříšť ani dopít. Tentokrát jsem toho vypila vážně hodně.
Z pouti jsme odcházeli na druhou hodinu a ten den jsme tam již znovu nešli. Znovu jsme tam byli až s mámou den po té. Před její svíčkovou jsme si prošli stánky a dostala jsem vystřílené růže a balonek s nápisem Princess. Trochu ironické s tím, že ten balonek byl růžový a já výhradně chodím jen v černé, ale i tak mi to hodně zvedlo náladu. Pro taková gesta mám slabost.
Pak jsem tam byla v pondělí v roli řidiče pro babičku a její kamarádku Hajnou, kde jsem jí pomohla zarovnat klobásu a šla naposled se sestrou na BOOSTER. Koupila se cukrová vata, obří kyselý pendrek, který dnes srovnám se zemí u televize a balení fialek.
Jestli Vás tohle nepřesvědčilo, že pout´ u nás v Heřmanově Městci stojí za návštěvu, at´ již jako kulinářský zážitek, či kvůli koncertu nebo atrakcím, tak Vám již nic jiného nepomůže.
Pokud Vás pout´ unaví moc brzo, můžete si projít park až k velkému rybníku. Za prohlídku stojí i židovská synagoga s židovským hřbitovem. Pro únik od slunce poslouží výborně i místní cukrárna Levandule, kde si každý vybere to svoje (za sebe doporučuji domácí limonády).
Doufám, že si příští rok nenecháte pout´ ujít, stejně tak jako my.
U nás pout´ znamená konec prázdnin, mě osobně to nikdy nevadilo. Ale s příchodem roků slýchám častěji od sestry, jak se na tu pout´ ani netěší. Jí teď čeká nástup do nové školy (začíná dráhu cukrářky), mě čeká to samé (začínám dráhu učitelky).
Najednou je pro nás obě pout´ něco co ukončí pohodu a klid na celý další rok. Člověk nemůže počítat ani tak Vánoce, Velikonoce a další svátky, protože trvají jen chvilku a stejně je člověk polovinu času ponořen do studia, protože ho učitelé nenechají vydechnout. Pokusím se pak taková nebýt.
Pout je ale i přes blížící vidinu dalšího záhulu ta nejradostnější doba léta. Kolotočkáři přijedou už ve středu a točí již ten večer. Osobně chodím na pout´ až v pátek. Projdu s kamarády pout´, tenhle rok již podruhé i s přítelem, riskneme pár atrakcí a zakončíme to koncertem oblíbené kapely. Kapela VB-rock hraje na fotbalovém hřišti již pravidelně každý rok a je to ta nejnavštěvovanější zábava celého roku.
Po takové akci dává člověku pak vážně zabrat zvednout své znavené tělo a jít před obědem v sobotu znovu na pout´. Každým rokem je však vstávání snesitelnější a zábava na pouti větší. Nevím jestli ze mě mluví zamilovanost, nebo jen to, že nepiji už litry vodky jako dříve.
Jsem si jistá, že každý má jinou rutinu, jak si užít pout´. My osobně si jako první projdeme stánky, dáme si něco dobrého k jídlu. Pro tentokrát to byli čínské nudle, s přílišným množstvím omáček, tak snesitelné to bylo jen první polovinu, zbytek musel zmizet v přítelovi, který se nakonec dorazil obrovským langošem s nivovou omáčkou a sýrem. Po projití druhé poloviny stánků se teprve jde na atrakce.
Sestra zbožňuje atrakce, kde je člověk hlavou dolů, bohužel tuhle atrakci máme rádi jen my dvě (přítele nesmím vynechat) a tak jsem jí na celou pout´ musela stačit jen já (přítele brzdí brigády). Takže mě několikrát vytáhla na její oblíbený BOOSTER a já jsem zas zbytek (jen přítele, sestra to nesnáší) tahala na klasické "autíčka".
Nevím co mě na nich tak moc baví. Jestli to, že můžu bourat a neřešit pojistku, či spustit trochu svoji krvelačnou stránku a pořádně vrážet do lidí. Jedno z toho to asi je...nebo pravděpodobně obojí.
Ten den jsem taky ochutnala spoustu ledové tříště. Jedna z nejlepších asi bude borůvková, i když ledová káva s pořádnou porcí šlehačky taky vede. Potřebovala jsem nabrat pořádnou porci cukru, takže jsem u jedné vážně nevydržela. Dala jsem si asi čtyři nové příchutě a to jsem ještě před měsícem nemohla ledovou tříšť ani dopít. Tentokrát jsem toho vypila vážně hodně.
Z pouti jsme odcházeli na druhou hodinu a ten den jsme tam již znovu nešli. Znovu jsme tam byli až s mámou den po té. Před její svíčkovou jsme si prošli stánky a dostala jsem vystřílené růže a balonek s nápisem Princess. Trochu ironické s tím, že ten balonek byl růžový a já výhradně chodím jen v černé, ale i tak mi to hodně zvedlo náladu. Pro taková gesta mám slabost.
Pak jsem tam byla v pondělí v roli řidiče pro babičku a její kamarádku Hajnou, kde jsem jí pomohla zarovnat klobásu a šla naposled se sestrou na BOOSTER. Koupila se cukrová vata, obří kyselý pendrek, který dnes srovnám se zemí u televize a balení fialek.
Jestli Vás tohle nepřesvědčilo, že pout´ u nás v Heřmanově Městci stojí za návštěvu, at´ již jako kulinářský zážitek, či kvůli koncertu nebo atrakcím, tak Vám již nic jiného nepomůže.
Pokud Vás pout´ unaví moc brzo, můžete si projít park až k velkému rybníku. Za prohlídku stojí i židovská synagoga s židovským hřbitovem. Pro únik od slunce poslouží výborně i místní cukrárna Levandule, kde si každý vybere to svoje (za sebe doporučuji domácí limonády).
Doufám, že si příští rok nenecháte pout´ ujít, stejně tak jako my.
Komentáře
Okomentovat